Provozní schůze
26/12/2010 09:48:03Otázka:
Dobrý den, zajímalo by mě, zda má vedení oddělení právo, dožadovat se povinné účasti zaměstnanců (sester) na provozních schůzích oddělení v době osobního volna. Případně, zda by tyto aktivity naměly být zaměstnavatelem hrazené. Děkuji za odpověď.
Odpověď:
Z hlediska dotazu je podstatné nejprve posoudit, jaký charakter má účast zaměstnance na provozní schůzi, konkrétně zda se v daném případě jedná o vlastní výkon práce či nikoli. V tomto smyslu zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce vymezuje v § 273, co se rozumí plněním pracovních úkolů. Konkrétně podle § 273 odst. 1 zákoníku práce je plněním pracovních úkolů výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, dále jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a také činnost, která je předmětem pracovní cesty. Z formulace dotazu lze usuzovat, že v případě povinné účasti na provozní schůzi (účast je nařízena sestře jejím nadřízeným zaměstnancem) se ve smyslu § 273 odst. 1 zákoníku práce jedná o činnost, kterou je třeba posuzovat jako vlastní výkon práce. Navíc, jestliže se zaměstnanec bude účastnit provozní schůze ve svém osobním volnu, tj. nad rámec jeho stanovené týdenní pracovní doby vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a mimo rámec rozvrhu pracovních směn, pak půjde o práci přesčas.
Lze tedy shrnout, že vedoucí zaměstnanec může výjimečně nařídit zaměstnanci přesčasovou práci v podobě např. účasti na povinné provozní schůzi. Pokud účast zaměstnance na takové schůzi bude vyžadována v jeho osobním volnu, pak půjde o práci přesčas. Přitom platí odměňování přesčasové práce v podmínkách zdravotnictví je závislé na tom, zda zaměstnanec je odměňován mzdou (především podnikatelský sektor, nemocnice ve formě a.s. nebo s.r.o.) nebo platem (především příspěvkové nemocnice).
Je-li zaměstnanec odměňován mzdou, pak platí, že za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Naproti tomu, je-li zaměstnanec odměňován platem, pak platí, že za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.
V obou systémech odměňování pak platí princip, že pokud neposkytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci příplatky tak, jak je shora uvedeno.
Judr. Dominik Brůha