Dotaz na práci ve svátek
26/12/2010 09:48:54Otázka:
Pracuji ve zdravotnickém zařízení v kuchyni pouze na ranní směny včetně sobot a nedělí,týdně 40 hod. Můj nový nadřízený trvá na tom,že musí být odpracováno např. v květnu 176 hod.a to i pracovnice,které nebyly ve svátky v práci,ale pracovali v jiné dny. Dříve jsme si za svátek vzali náhradní volno a odpracovali 160 hodin.
Zdůvodňuje to tím,že pracujeme v nepřetržitém provozu. Myslím si,že bychom měli pracovat jako v jednosměnném provozu.
Odpověď:
Úvodem je potřeba zdůraznit, že pokud se v dotaze uvádí, že tazatel pracuje „ve zdravotnickém zařízení v kuchyni pouze na ranní směny, včetně sobot a nedělí, týdně 40 hod,“ pak jde nepochybně o jednosměnný režim, neboť není splněn základní předpoklad uvedený v § 78 odst. 1 písm. d) až f), že by docházelo k vzájemnému pravidelnému střídání zaměstnanců v různých směnách. Aby bylo možno uvažovat o dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu tazatele, musela by být splněna podmínka vzájemného pravidelného střídání zaměstnance ve 2, resp. 3 směnách, resp. v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Ze závěru dotazu přitom vyplývá, že tazatel se (mylně) domnívá, že pracuje v jiném než jednosměnném režimu. Ve skutečnosti jde zřejmě o to, že tazatel pravděpodobně pracuje v jednosměnném režimu, ovšem v tzv. nerovnoměrně rozvržené pracovní době, tj. délka směn může přesahovat 9 hodin a zaměstnanec pracuje podle harmonogramu směn v tzv. dlouhém a krátkém týdnu, do kterých má rozepsány až maximálně 12 hodinové směny.
Konkrétně vzhledem k dotazu najdeme právní úpravu s § 81, resp. § 84 zákoníku práce, podle kterých má zaměstnavatel povinnost rozvrhnout pracovní dobu a určit začátek a konec směn. V případě nerovnoměrně rozvržené pracovní doby je zaměstnavatel navíc povinen vypracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena. (pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení).
Zaměstnavatel má rozvrhovat pracovní dobu bez ohledu na to, kam připadnou svátky, aby předešel případnému nerovnému zacházení nebo diskriminaci části zaměstnanců nebo konkrétního zaměstnance. Zákoník práce nepočítá s tím, že zaměstnanci by měli tzv. „napracovávat svátky;“ obdobně jako je nenapracovávají ani zaměstnanci zařazení v běžném jednosměnném režimu.
Jestliže je tazatel odměňován mzdou (především podnikatelský sektor, nemocnice ve formě a.s. nebo s.r.o.), pak oporu pro toto tvrzení najdeme v § 115 odst. 3 zákoníku práce, podle kterého platí, že „Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.“
Naopak, jestliže je tazatel odměňován platem (především příspěvkové nemocnice), pak oporu pro shora uvedené tvrzení najdeme v § 135 zákoníku práce, podle kterého platí, že „Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí. Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.“
Judr. Dominik Brůha