Pracovní úraz
26/12/2010 11:04:00Otázka:
Zaměstnankyně zařazena jako účetní se sehla pro papír spadlý u prac stolu. Pocítila bolest v zádech. Po třech dnech jsme obdrželi neschopenku s poznámkou pracovní úraz. Zaměstnankyně trpí nadváhou, v minulosti se stěžovala na problémy s páteří. Práce účetní nemá v popisu žádné zvedání břemen, nebo odpadu ze země. Je možné tento případ považovat za pracovní úraz?
Odpověď:
Definici pracovního úrazu najdeme v § 10 zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, podle které
„Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“
Plněním pracovních úkolů se dále rozumí „výkon pracovních povinností, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní (služební) cesty“, jako i „i činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele“.
V odstavci 3 § 10 uvedeného zákona nalezneme taky definici spojení „v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“, které znamená „úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele.“
Podle § 14 uvedeného zákona se „poškozením zdraví pracovním úrazem rozumí následky na zdraví zaměstnance vzniklé v příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.“
Z výše uvedeného lze dovodit, že „skřípnutí nervu, které si pracovník způsobí (na pracovišti) tím, že se sehne pod stůl pro spadlý papír“ je pracovním úrazem za podmínky, že takováto „nehoda“ způsobí pracovníkovi poškození zdraví. Zda nastalo poškození zdraví, je způsobilý určit jedině lékař pacienta. Uvedené dovodíme z toho, že zaměstnanec se na pracovišti sehnul pro papír, který byl na zemi, tedy udělal úkon během práce obvyklý a v přímé příčinné souvislosti s tímto úkonem došlo ke skřípnutí nervu. Došlo-li současně k poškození zdraví zaměstnance (posoudí lékař) v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, nastal tedy pracovní úraz, jak vyplývá z výše uvedeného.
Co se týče druhé části dotazu, tedy, stačí-li, aby na neschopence bylo napsáno „pracovní úraz při výkonu pracovní funkce“, na to odpovídá vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška v § 4 explicitně jmenuje náležitosti, které musí doklad o pracovní neschopnosti obsahovat:
„a) legitimaci práce neschopného občana,
b) hlášení organizaci (malé organizaci), popřípadě příslušnému úřadu práce o počátku pracovní neschopnosti,
c) hlášení organizaci (malé organizaci), popřípadě příslušnému úřadu práce o ukončení pracovní neschopnosti,
d) hlášení příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.“
Vyhláška dále říká, že:
„Doklad o pracovní neschopnosti je určen pro ............. omluvení nepřítomnosti v dosavadním zaměstnání.“
Odpověď na druhou část dotazu tedy zní, diagnóza v potvrzení o práceneschopnosti být nemusí uvedena, musí však být uvedena v zdravotní dokumentaci pacienta. Pro účely omluvení nepřítomnosti zaměstnance v práci z důvodu jeho práceneschopnosti tedy postačuje doklad lékaře bez uvedení diagnózy. Tato skutečnost je logická i z toho důvodu, že lékař je vázán povinností mlčenlivosti podle § 55 odst. 2 písm. d) zák. č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.