Pohotovost ve svátek
27/12/2010 14:27:34Otázka:
Jsme akciová společnost. Jak máme platit pohotovostní služby ve svátek, které připadají na všední den? Je to pohotovost ve všední den a příplatek za svátek nebo je to pohotovost jako v S+N a příplatek za svátek? Zaměstnanec nebude čerpat náhradní volno, chce služby proplatit.
Odpověď:
Podle ustanovení § 78 nového zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění) je pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku pracovní dobou doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.
Pracovní pohotovostí pak doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele.
Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak (§ 140 zákoníku práce). Není tedy vyloučeno, aby byla stanovena odměna za pracovní pohotovost v odlišné výši v pracovní den, v jiné výši v sobotu a neděli a v ještě jiné výši za svátek.
Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda nebo plat; odměna podle § 140 zákoníku práce za tuto dobu nepřísluší. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas ( práce přesčas je upravena v § 93 zákoníku práce.
Práci přesčas je možné konat jen výjimečně, zaměstnavatel jí může zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rozsah zaměstnavatel může požadovat práci přesčas pouze na základě dohody se zaměstnancem.
Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (tzv. vyrovnávací období). Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává).
Pokud na určitý den připadne svátek, musí být zaměstnanec, v případě, že pracuje, odměňován jako ve svátek. Za dobu práce ve svátek (právní úprava svátků je upravena v zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů) přísluší, podle ustanovení § 115 zákoníku práce, zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Je tedy dána možnost, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodli i na lhůtě delší.
Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel se ale může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. Pokud současně práce konaná ve svátek je pro zaměstnance prací přesčas přísluší za dobu práce přesčas zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.
Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek podle předchozí věty. A v případě, že by tuto práci zaměstnanec konal ještě v noci přísluší zaměstnanci za dobu noční práce (noční prací je práce konaná v noční době, přičemž noční dobou je doba mezi 22. a 6. hodinou) dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak.
Pokud zaměstnanec v den svátku koná pracovní pohotovost náleží mu, jak výše uvedeno, odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, a to v případě, není-li sjednáno v kolektivní smlouvě jinak. Kolektivní smlouva pak může stanovit odměnu za pracovní pohotovost v odlišné výši v pracovní den, v jiné výši v sobotu a neděli a v ještě jiné výši za svátek.
Mgr. Ivana Štepánková