novelizace ZP, další dohodnutá práce přesčas
25/12/2010 16:20:23Otázka:
Dobrý den.
Právě nám bude vstupovat v platnost novelizace zákona 262/2006 Sb.ZP, který navyšuje množství práce vykonané přesčas v nepřetržitém provozu... V § 93a určuje podmínky další dohodnuté práce přesčas. V bodě 1 písmena b) se říká, že další práci přesčas vykonává NELZP pracující v nepřetržitém pracovním režimu. A co sestry, laboranti, sanitáři, kteří pracují v jednosměnném režimu, tak jako konec konců všichni lékaři a vykonávají doteď služby - práci přesčas jako lékaři. Ti nemají možnost navýšení množství přesčasové práce a tudíž stále stejné množství práce budou konat bez možnosti vyššího finančního ocenění. Není to trochu diskriminační, nebo si zákon vysvětluji špatně?
Děkuji za odpověď
Hana Remutová
Odpověď:
Nové ustanovení § 93a zákoníku práce vstoupilo v účinnost dnem 1. 10. 2008 a jedná se de facto o praktické promítnutí výjimky dané ustanovením čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby, podle kterého může členský stát EU “při dodržení obecných zásad ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků a přijetí dalších nezbytných opatření” využít výjimku z čl. 6 citované směrnice a prodloužit za podmínek uvedené směrnice maximální délku týdenní pracovní doby, která jinak obecně činí pro každé období sedmi dnů, včetně práce přesčas, 48 hodin.
Ve vztahu k dotazu bohužel nezbývá než konstatovat, že až při pečlivém seznámení se s textem § 93a odst. 1 zákoníku práce výkladově dospějeme k jednoznačnému závěru, že skutečně pouze u kategorie zdravotnických pracovníků nelékařských zdravotnických povolání je nezbytným předpokladem pro možnost využití další dohodnuté práce přesčas (tzv. „opt-outu“) splnění obou podmínek daných § 93a zákoníku práce, tj. jak provoz zaměstnavatele musí být v nepřetržitém režimu, tak i pracovní režim dotčeného nelékařského zdravotnického pracovníka musí být nepřetržitý. Vyplývá to z dovětku písm. b) § 93a odst. 1 ZP, který se zjevně vztahuje pouze k písm. b), a nikoli současně k písm. a). Skutečně tedy dle zákoníku práce platí, že v případě lékaře, zubního lékaře a farmaceuta pro možnost využití další dohodnuté práce přesčas postačí splnění pouze jedné podmínky, tedy že provoz zdravotnického zařízení či zařízení zdravotnické záchranné služby musí být nepřetržitý. Vlastní pracovní režim dotčeného lékaře, zubního lékaře a farmaceuta pro možnost využití další dohodnuté práce přesčas vůbec není relevantní, na rozdíl od kategorie nelékařských zdravotnických pracovníků.
Nové ustanovení § 93a zákoníku práce tedy svým způsobem zakládá rozdíly mezi dvěma kategoriemi zaměstnanců. To ve svém praktickém důsledku znamená, že institut další dohodnuté práce přesčas do přijetí případné novely právní úpravy nebude moci být využíván např. ve vztahu k zdravotním laborantům, sestrám s odbornou, příp. specializovanou způsobilostí, sanitářům apod., pokud tito budou pracovat standardně v jednosměnném, dvousměnném či třísměnném (tedy nikoli nepřetržitém) pracovním režimu.
Domnívám se, že rozdíly v použitelnosti nového § 93a zákoníku práce ve vztahu k lékařům a nelékařským zdravotnickým pracovníkům sice mohou někteří zaměstnanci vnímat jako diskriminační, nicméně příslušná právní úprava byla takto schválena v legislativním procesu, a tedy zřejmě záměrem zákonodárce bylo omezit další dohodnutou přesčas u nelékařských zdravotnických profesí. Závěrem lze ještě konstatovat, že se v případě další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví přeci jen jedná o zcela novou právní úpravu, která není úplně běžná ani v ostatních zemích EU, a tedy případné korekce či novelizace § 93a zákoníku práce podle potřeb praxe nelze vyloučit.
JUDr. Dominik Brůha